Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Galileo Galilei

25. 7. 2006

Astronomie postoupila velký krok dopředu, když Galilei dal roku 1610 do jejích služeb dalekohled.

Galileiučinil významný krok vpřed, když rozpoznal nezávislost periody na amplitudě kmitu. Tato nezávislost v rozporu s jeho názorem platí jen přibližně, pro malé kmity.

Galilei je zakladatelem učení o pohybu, čili dynamiky. Jsou známy jeho pokusy s volným pádem těles. Jeho základní dílo o mechanice vyšlo roku 1638.

V akustice roku 1638 ve svých "Rozpravách" stanovil, že fyzikálně lze vnímání výšky tónů vyjádřit počtem kmitů. Počet kmitů stanovil jako měřítko relativní výšky dvou tónů a dokazoval, že počet kmitů struny závisí na její délce, napětí a tlošťce. Zjistil a vysvětlil buzení kmitů rezonancí a obeznámil se se zvláštními vlastnosti stojatého vlnění: toto vlnění zkoumal na povrchu vody v nádobách, jež přivedl třením do chvění.

Se vznikem mechaniky se vyskytovala otázka: Jak působí gravitace? Galilei měl prostě za to, že v blízkosti zemského povrchu tělesa obdrží konstantní zrychlení směrem dolů. Jeho zjištění, že všechna tělesa mají stejné zrychlení, což zkoumal na základě volného pádu. Také stanovil nezávislost doby kmitu kyvadla na druhu kývajícího tělesa.

Galilei byl nejpopulárnější a nejnenaviděnějsí bojovník o Koperníkovu soustavu. Roku 1610 (díky svému dalekohledu) prokázal na Jupiterových družicích koperníkovu soustavu v malém. Roku 1611 dokázal na Venušiných fázích, že tato planeta má přibližně kruhovou dráhu kolem Slunce a že stejně jako Země a Měsíc nevydává vlastní světlo, nýbrž jen odráží světlo sluneční. Kromě toho si však jasně uvědomoval, že zákony pohybu nelze vztahovat na vztažnou soustavu spojenou se zemí, ale na soustavu Koperníkovu. Zabývá-li se pádem a mluví-li přitom o pohybu kolmém k Zemi, pak také zároveň říká, že se to smí brát jen přibližně, že přesně vzato se volně padající těleso odchyluje od vertikály vlivem otáčení Země.

Na základě dynamiky lze ovšem odvodit z jedné inerciální soustavy ještě soustavy jiné. Všechna soustavy, které se pohybují stálou rychlostí vzhledem k první, jsou os rovnoprávné. Galilei při obhajobě |Kperníkova učení tvrdil, že uvniř plovoucí lodi nelze žádným mechanickým pokusem zjistit, zda se pohybuje. Souřadnice se jednoduše transformují, čas se netransformuje, bere se jako "absolutní". Rychlosti se v takových soustavách liší, ne však jejich zrychení.