Číňané chtějí dobýt Měsíc
Číňané chtějí dobýt Měsíc
Novinové články se můžou přímo přetrhnout ve vydávání nových a podrobnějších zpráv o vyslání prvního čínského tchajkonauta na orbitální dráhu Země. Celý svět se zatajeným dechem sleduje tuto událost, jež se z vědecké zprávy číslo jedna začíná dostávat do popředí spíše v podobě politicko-propagandistické. Samotný let má tak přiblížit Číně kosmický prostor, ale také prezentovat Čínskou vyspělost a rostoucí převahu nad okolními státy. Zanechme však politických úvah a pojďme se raději podívat na problém z té vědecko-technické stránky. Nebudeme se nyní ani zaobírat čínským tchajkonautem (o kterém se beztak můžete dočíst v novinách a samy se přesvědčit o jeho úspěchu během několika dní), ale posviťme si nyní na dlouhodobější čínské ambice a plány.
Okolo vyslání prvního tchajkonauta na orbitu Země se v Číně stále více začínají ozývat hlasy ze státní vesmírné organizace (CNSA) na vyslání vlastní sondy, jež by měla obíhat okolo našeho průvodce - Měsíce. Plány na vyslání automatické sondy by měly být realizovány v rozmezí tří let. Sonda by měla nést jméno Chang´e (název pochází od jména mystické ženy čínských dějin, která letěla na Měsíc pro nalezení osamělého a pokojného života). Situace v čínských vědeckých kruzích není sice nijak harmonická, ale pro pozorovatele se zdá, že by tento projekt měl být prioritně přijat bez větších potíží. Klání mezi jednotlivými vědeckými tábory tak trochu připomíná situaci v americké NASA a tamější boj o přítok financí na jednotlivé projekty.
6. října tohoto roku vydaly People´s Daily čínské prohlášení o záměru vypustit vesmírnou sondu k Měsíci v rozmezí tří let. "Čína bude pokračovat v rozvíjení svého plánu na průzkum vesmíru. V budoucnosti Čína chystá provést úspěšné přistání na Měsíci a pokračovat v započatých leteckých experimentech." prohlásil Wang Shuquan, zástupce tajemníka Komise pro vědu, techniku a průmysl k lidové obraně. (Citace pochází z originálního rozhovoru otištěného v Beijing Youth Daily.)
Již dřívějších dobách tohoto roku byly přední čínští vesmírní experti citování v People's Daily, když hovořili o třech fázích měsíčního programu (oběh kolem Měsíce, přistání na jeho povrchu a návratu sondy z Měsíce spolu se vzorky). V dalším bodě Ye Peijan z Čínského výzkumného ústavu vesmírných technologií, že práce na lunární sondě započali a že dosahují pokroku. Ye dále oznámil, že práce na sondě započali v dubnu minulého roku a že na tento klíčový úkol bylo přiděleno několik kvalifikovaných týmů, kteří by měli asistovat při přípravě sondy.
Samotný projekt "dobytí Měsíce Čínou" byl velice pečlivě projednán a zvážen čínskými experty v oboru, kteří se vyjádřili i k případným rizikům. Senior mezi vesmírnými vědci Hu Wenrui z institutu mechaniky na Čínské akademie věd , naléhal k opatrnosti při naplňování všech měsíčních (převážně) robotických programů. Jeho komentář k čínskému měsíčnímu programu se objevil v intervium pro čínské noviny Science Times.
"Bylo by pro nás nepravděpodobné udělat významný objev v nynějších projektech měsíčního průzkumu."Hu dodal.Specialista na mikrogravitaci zdůraznil, že japonský projekt Selene letící k Měsíci v roce 2005 a bude plný prvotřídního vědeckého vybavení a že se tedy dá spíše očekávat mnoho nových dat právě od sondy Selene.
Hu dále řekl, že se zdá nemožné pro nově příchozí jako Čína, provést důmyslnější projekt zkoumající Měsíc a získat lepší vědecké údaje. Od doby, kdy budou data Selene veřejně dostupná, bylo by další pozorování bez nějakého inovačního, nebo vědeckého pokroku bezvýznamné a mrhalo by vědecké zdroje, kterých je již takto žalostně málo. Vysvětlil v rozhovoru.
Srovnal také úroveň čínského programu ve srovnání k USA (organizace NASA), Evropě (ESA) a Japonsku (NASDA). Hu se vyjádřil v tom smyslu, že Čína je pozadu ve kvalifikaci pracovníků pro vesmírný výzkum, což je dáno tím, že většina tamějších odborníků na otázky okolo vesmíru, jsou nováčci v branži, jelikož se na tuto půdu přesunuli jen před pár lety.
Hlavní priority
"Já nemám žádné námitky k čínskému startu sondy pro měsíční průzkum."Hu uvedl
Od doby, kdy se čínské aktivity uskuteční v blízkosti země, "náš prostor aktivity musí expandovat dál a dál." Ve smyslu, že se nebude jednat tak o vědecké bádání jako spíše o experiment, poukázal Hu.
Hu přednesl, že čínské plány na průzkum vesmíru mají jasně určené cíle a úkoly, s odpovídajícím vybavením pro vykonání daného úkolu. Rovněž podotkl, že by bylo rozumné, pátrat po zásadních vědeckých průlomech a ne opakovat práci ostatních.
Nejvíce zajímavé však je, že se v Číně zvažuje dát Lunární vesmírný projekt do Celkového plánu národního vývoje (tedy dalo by se říci do tzv. Pětiletky, která je našinci velmi dobře známa), zdůraznil Hu v rozhovoru pro Science Times.
"Jestliže chceme dohonit naše předchůdce na tomto poli, musíme se zaměřit více na naše priority." Hu dále propagoval zvětšení kapacit na školách v oborech souvisejících s dobýváním vesmíru a na závěr podotkl, že by se měla celá čínská společnost zaměřit více na průzkum a případnou kolonizaci vesmíru.
Je vidět, že čínské ambice nejsou nikterak malé a že si předsevzala obrovské projekty. Můžeme si jen počkat, zda-li se jí to podaří a kterak na nástup Číny na poli vesmíru zareagují další "vesmírné" mocnosti jako USA a Rusko. Je docela možné, že se tak můžeme dočkat nového kola vesmírných závodů...
Od Leonarda Davida
Speciální poděkování Davidu Slavíčkovi za pomoc s překladem.