Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Venuše

11. 2. 2006

Venuše

Venuše je druhou planetou od Slunce a její dráha leží nejblíže Země. Hustá oblaka kyseliny sírové zabraňují přímému pozorování povrchu. Venuše krouží kolem Slunce takřka po kruhové dráze ve vzdálenosti 108 milionů km s periodou 225 dní. Oblaka Venuše dobře odrážejí sluneční svit a proto je tato planeta po Slunci a Měsíci nejjasnějším tělesem na obloze

Venuše, starověkými astronomy zvaná též Jitřenka nebo Večerka. Venuše nese jméno podle řecké bohyně jara a probouzející se přírody. Toto jméno jí snad bylo přisouzeno díky jasnosti Venuše na obloze. Teprve nedávno se podařilo prohlédnout skrze hustou atmosféru Venuše, která chrání před našimi zraky skutečný povrch planety. Až vývoj v oblasti radarových teleskopů a radarových zobrazovacích systémů, umístitelných na oběžnou dráhu planety, nám umožnil vidět skrz clonu mraků a spatřit povrch. Čtyři z nejúspěšnějších misí vedoucích k odhalení povrchu Venuše byly NASA's Pioneer Venus mission (1978), Sovětské mise Venera 15 a 16 (1983-1984) a NASA's Magellan radar, radar mapping mission (1990-1994). A když tyto družice začaly mapovat planetu, dostali jsme o Venuši novou představu.

Venuše je druhou planetou od Slunce a její dráha leží nejblíže Země. Hustá oblaka kyseliny sírové zabraňují přímému pozorování povrchu. Venuše krouží kolem Slunce takřka po kruhové dráze ve vzdálenosti 108 milionů km s periodou 225 dní. Oblaka Venuše dobře odrážejí sluneční svit a proto je tato planeta po Slunci a Měsíci nejjasnějším tělesem na obloze. Na jaře můžeme Venuši spatřit na západní obloze chvíli po západu Slunce - proto jí lidé říkají Večernice. Přes tři měsíce potom vychází na východní obloze stejná planeta s tříhodinovým předstihem před Sluncem jako Jitřenka. Kosmická sonda Magellan, vypuštěná na oběžnou dráhu Venuše, zmapovala radarem detaily povrchu a objevila obrovské krátery, způsobené dopadem obřích meteoritů. Podmínky na Venuši jsou z pohledu člověka dosti nepříznivé: 95-krát vyšší tlak než na Zemi, deště kyseliny sírové a teplota 480°C. Tuto vysokou teplotu způsobuje skleníkový efekt. Sluneční záření proniká atmosférou a ohřívá Venuši. Tepelné záření jejího povrchu však atmosféra s velkým podílem CO2 nepropustí zpět do Vesmíru. Ve vyšších vrstvách atmosféry by mohly přežívat nízké formy organismů (bakterie). Na Venuši je mnoho sopek, některé až 3 km vysoké a 500 km široké. Krátery, sopky a ztuhlé potoky lávy které se za miliony let téměř nezměnily - nejsou tam bouřky, změny teplot, led ani jiné činitele, způsobující zvětrávání.


charakteristika

název absolutní hodnota relativní hodnota
Země = 1
Hmotnost 4,869 . 1024 kg 0,814 76
Rovníkový obvod 6,051 8 km 0,948 86
Průměr planety (rovníkový) 12 103 km  
Průměrná hustota 5250 kg/m3  
Průměrná vzdálenost od Slunce 108 200 000 km 0,723 3
Průměrná povrchová teplota 482°C  
Doba otočení kolem osy (Venušin den) 243,018 7 dnů  
Doba oběhu - siderická (Venušin rok) 224,701 dnů  
Střední oběžná rychlost 35,02 km/s  
Rychlost rotace na rovníku 2,03 km/s  
Výstřednost dráhy 0,006 8  
Sklon rotační osy 177,36°  
Naklonění orbitální dráhy 0,814 76°  
Povrchové gravitační zrychlení (na rovníku) 8,87 m/s2  
Úniková rychlost (na rovníku) 10,36 km/s  
Albedo 0.65  
Zdánlivá hvězdná velikost (ze Země) -4,4 mag  
Atmosférický tlak 92 barů  
Nejvyšší bod povrchu Maxwell Montes
(17 km nad středním poloměrem planety)
 
Atmosférický tlak 92 barů  
Složení atmosféry: oxid uhličitý 96% , dusík 3% , 0,1% vodní páry
Známé prvky: oxid sirnatý, vodní páry, oxid uhelnatý, argon, hélium, neon, chlorovodík, fluorovodík
Složení povrchových materiálů: čedič a přeměněné horniny