Merkur
Merkur
Merkur je planeta nejbližší Slunci a po Plutu druhá nejmenší ve sluneční soustavě. Je to skalnatá planeta, posetá krátery podobně jako náš Měsíc. Má velmi řídkou atmosféru, tvořenou hlavně sodíkem, se stopami vodíku a helia.
Slunce se na Merkuru jeví dvaapůlkrát větší, než je tomu na Zemi, ale obloha zůstává přesto vždy černá díky tomu, že atmosféra nezpůsobuje žádný rozptyl světla.Povrch Merkuru je velice starý a pokrytý krátery. Obsahuje prohlubně vytvořené mnohonásobnými dopady a mnoho lávových toků. Velikost kráterů se pohybuje od 100 metrů (nejmenší rozlišitelný útvar na snímcích z Marinera 10) až do 1300 kilometrů. Mají různé stupně zachování původního tvaru. Některé krátery jsou mladé s ostrými hranami a jasnými paprsky, které z nich vyčnívají. Merkurovy oválné, prachem pokryté kopce jsou nahlodávány erozivní činností dopadajících meteoritů, kterými je povrch neustále bombardován. Stěny geologických zlomů a rozsedlin povstávají na výšku několik kilometrů a táhnou se v délce stovek kilometrů. Teplotní rozdíly na Merkuru jsou největší v celé sluneční soustavě, od 90 K (-180° C) na straně odvrácené od Slunce až po 700 K (asi 430° C) na straně vystavené slunečním paprskům.
K Merkuru se přiblížila pouze jedna meziplanetární sonda, Mariner 10. Sonda byla vypuštěna 3. listopadu 1973. Proletěla okolo planety 29. března 1974 ve vzdálenosti pouhých 705 kilometrů od povrchu. 21. září 1974 proletěla sonda okolo Merkuru podruhé a 16. března 1975 potřetí. Během těchto návštěv pořídila přes 2700 snímků, pokrývajících pouze 45 % povrchu Merkuru. Povrch je tedy zmapován pouze zčásti. V roce 1991 vědci z Caltechu zachytili odražené rádiové vlny od povrchu a našli neobvykle jasný odraz na severním pólu. Zřejmé zjasnění u severního pólu mohlo být vysvětleno například právě ledem na povrchu nebo pod ním. Protože osa rotace je téměř kolmá k jeho rovině oběhu, ze severního pólu je vidět Slunce vždy právě na obzoru. Vnitřky kráterů proto nikdy nebyly vystaveny Slunci a vědci se domnívají, že tam teplota nestoupá nad -161° C. Tyto mrazivé teploty mohly zachytit vodu vypařující se z planety nebo z ledů přinesených k planetě kometárními dopady.
charakteristika Merkuru
Název |
parametr |
||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hmotnost [kg] | 3,302 * 1023 | ||||||
Hmotnost [Země = 1] | 0,055271 | ||||||
Rovníkový poloměr [km] | 2 439,7 | ||||||
Rovníkový poloměr [Země = 1] | 0,38252 | ||||||
Objem [Země = 1] | 0,0562 | ||||||
Střední hustota [ g / cm3 ] | 5,427 | ||||||
Zrychlení na povrchu (průměrné) [ m / s2 ] ( Země = 9,78 ) | 3,70 | ||||||
Úniková rychlost z povrchu [km/s] (Země = 11,2 ) | 4,3 | ||||||
> Střední vzdálenost od Slunce [km] | 57 910 000 | ||||||
Střední vzdálenost od Slunce v AU [Země = 1] | 0,3871 | ||||||
Vzdálenost afélia [km] | 69 820 000 | ||||||
Vzdálenost perihélia [km] | 46 000 000 | ||||||
Excentricita dráhy (výstřednost) | 0,20563069 | ||||||
Maximální vzdálenost od Země [km] | 221 900 000 | ||||||
Minimální vzdálenost od Země [km] | 77 300 000 | ||||||
Maximální vizuální úhlový průměr ze Země [obloukové vteřiny "] | 13,0 | ||||||
Minimální vizuální úhlový průměr ze Země [obloukové vteřiny "] | 4,5 | ||||||
Intenzita slunečního záření [ W/m2 ] (Země = 1367,6) | 9126,6 | ||||||
Perioda rotace [dny] | 58,6462 | ||||||
Doba oběhu kolem Slunce [dny] | 87,969 | ||||||
Oběžná rychlost [km / sec] | 47,88 | ||||||
Odklon rotační osy od kolmice k dráze [stupně] | 0,01 | ||||||
Sklon dráhy k ekliptice [stupně] | 7.00487 | ||||||
Vizuální geometrické albedo | 0,10 | ||||||
Magnituda (Vo) | -1,9 | ||||||
Průměrná povrchová teplota [°C] | 179 | ||||||
Maximální povrchová teplota [°C] | 427 | ||||||
Minimální povrchová teplota [°C] | -173 | ||||||
Atmosférické složení (Nasa)
|
|